Díl 4/04

21. února 2013 v 17:00 |  Časopisy 2004

Konec zlého snu (část druhá)

Kondrakar. Přichází Luba a oznamuje, že má špatné zprávy. Strážkyně ztratily své síly. Uvolnily svou energii na vznik Proměnlivce Migotaura. Je to jejich chyba. Oznamuje Luba. Do toho však vstupuje Věštec. "Dost lží, Lubo, nemohu to poslouchat!". Věštec promlouvá k Lubě: "Věděla jsi, že právě probíhá zkouška! Měla jsi ji však podstoupit ty, a ne Strážkyně! Svedla jsi zřídla dohromady! To jsi učinila, abys nás přesvědčila, jak jsou Pozemšťanky neschopné! Byl to omyl, ta nejhorší chyba, a nelze ji vzít zpět!" Na tváři věštce vystupují vrásky, které ještě nikdo neviděl. "Migotaurus je tvořen čistou silou! Silou čtyř z pěti Strážkyň! Teď se po zemi pohybuje to nejnebezpečnější stvoření, jaké kdy kdo viděl! Proměnlivec bude hledat poslední Strážkyni, najde ji a pak se pět sil sjednotí! Až to nastane, ani já netuším, co bude následovat!"

Mezitím u Cornelie, poslední strážkyně, která ještě vládne svou silou. Zamyšleně se dívá na květ který zbyl po Calebovi. "Síla země je mi úplně k ničemu, když tě nedokážu vrátit k životu, Calebe" pomyslí si. Do pokoje přichází její otec: "Můžu dál?". Cornelia už má lepší náladu a chvíli si povídají. Pak jdou do jídelny na večeři. "Proč večeříme tak brzy?" ptá se Cornelia. "Máma a já jsme chtěli jít poprvé s Lilian do kina." odpovídá otec. Chvíli si v kuchyni ještě povídají, když v tom Cornelia něco uslyší ze svého pokoje. "Napoleon! nezavřela jsem dveře!" vyděsí se a běží do pokoje. Na zemi leží květina, je polámaná a Napoleon se krčí vedle ní. "Vypadni, Napoleone! Vypadni odsud, ty potvoro! Věděla jsem, že to udělá! Ta kočka mě nesnáší!" Ječí Cornelia. "Dostala jsi ho přece od Will." Utěšuje ji otec. "Jo, a ji taky nenávidím! Nenávidím!" Brečí Cornelia. V tom ale přichází matka, drží v rukou hezký pohárek: "Teď si tu kytku můžeš dát do nějaké hezčí vázy."

Will a její matka jedou domů ze Simultechu a vezou sebou Irmu.
Will: "Jen jsme se chtěly porozhlédnout, mami."
Irma: "Ano, a když se rozezněl ten alarm, vyběhly jsme bočním východem."
Will: "Vždyť stejně nehořelo."
Matka: "Ale MOHLO! Ještě teď jsem v šoku! Možná ani nevíte, že v kanceláři Bishopa byli zloději."
Irma: "Ehm, já bych si tu vystoupila. Nemám už to daleko. Uvidíme se později Will, přídeš?"
Will: "Jo, jasně, musíme probrat ty... ty naše známky."
Matka: "Mrzí mě to Irmo, ale Will a já si musíme popovídat."
Irma: "Já ti tedy zavolám Will."
Odjíždějí a jejich rozhovor pokračuje.
Matka: "Tentokrát už je to definitivní. Ať se ti to líbí, nebo ne, svůj názor už měnit nebudu. Levin Bishop mi udělá tu laskavost a nebude mou žádost brát za oficiální."
Will začne matku objímat, jásá, že zůstanou v Heatherfieldu.

Mezitím u Irmy. Irma se vrací domů. Zrovna jsou tam detektivové co vyšetřují zmizení Elyon. Vyslechne jejich rozhovor. Domnívají se, že Elyon s rodiči byli v zemi ilegálně, takže případ předají imigračnímu. Irma se zaraduje. Pak ji nachytá její otec. Irma se tváří nevinně a odpoví že chtěla jen pozdravit. Na to však agenti reagují nezvykle: "Vždyť už jsi nás jednou zdravila." Irma neví co se děje, ale jde do svého pokoje, kam údajně předchvílí odešla. Vejde do pokoje a uvidí to. Proměnlivec, a vypadá přesně jako ona. Pokusí se utéct oknem ale Irma ho zabouchne. "Něco mi tu musíš vysvětlit!" zaječí na Promenlivce. Proměnlivec drží v ruce fotku Cornelie a záhy se v ní také promění. V tom ale do pokoje přichází agentka Medinová. Proměnlivec se změní spátky v Irmu a Medinová je vidí obě vedle sebe. Irma však rychle zareaguje a vyhodí proměnlivce oknem ven. Medinová je zmatená, pomyslí si ale jen: "Asi potřebuju dovolenou".

Irma se schází s Hay Lin a Taranee. Snaží se dovolat Cornelii, ale ta má vyvěšený telefon. Will má zřejmě doma kázání a tak musí něco vymyslet samy. Musejí Cornelii nějak varovat.

Cornelia je doma, má lepší náladu, konečně zavěsí telefon, aby jí mohly ostatní volat a pustí do pokoje čerstvý vzduch. Irma, Taranee a Hay Lin zvoní na zvonek, že musí s Cornelíí mluvit. Ta je k jejich překvapení pozve dál. Nevědí ale, že je někdo pozoruje. Migotaurus je nedaleko a bere na sebe podobu Will.

Dívky jedou nahoru za Cornelií výtahem. V tom Taranee zahlédne jak po schodišti běží nahoru Will. Cornelia se na holky těší, ale najednou uslyší ze svého pokoje zvuky. Vidí Napoleona jak jde zrovna tím směrem. Rychle se tam také rozběhne. V pokoji uvidí vránu, lákal jí kvítek a málem by ho zase schodila, ale Napoleon ji zahnal. Cornelia si uvědomí, že Napoleon kytku chránil a obejme ho. Je vděčná Will, že jí ho dala. Najednou uvidí Will u dveří. Ráda ji vidí a rozeběhne se k ní. Chce ji obejmout. To už ale přijíždějí nahoru i ostatní. Taranee vyběhne z výtahu a křičí: "Cornelie nedotýkej se jí!". Je ale pozdě. Cornelia obejme falešnou Will a vytvoří se velký světelný záblesk.

V Kondrakaru celou událost sledují. Stalo se to, pětice sil se spojila. Proměnlivec již neexistuje. Je z něj čistá energie. Jeho sílu má Cornelia. Má teď sílu všech strážkyň. Cornelia není ve stavu, aby takovou moc zvládla. Bude jednat instinktivně, jako Proměnlivec. Aby přežila, musí energii uvolnit, jinak jí bude pozřena. Následky mohou být hrozivé.

V bytě Cornelie. Cornelia se probíra a diví se, proč na ní všichni tak koukají. Hay Lin se ptá, jak jí je. Cornelia odpovídá, že jí nikdy nebylo lépe. Cítí se silná.
Cornelia: "A kde je Will, vždyť tu taky byla."
Taranee: "Prostě zmizela, to nebyla pravá Will."
Irma: "To byl jen jeden mimozemský ctitel."
Cornelia: "NENARÁŽÍŠ NÁHODOU NA CALEBA?
Irma: "Cože? Ne, fakt ne."
Cornelia: "MLUVÍŠ A VŮBEC NEMYSLÍŠ! SOUDÍŠ, ANIŽ BYS NĚCO VĚDĚLA!"
Irma: "Klídek, Corny, já tím nic nemyslela."
Cornelia: "Vypadněte! Už vás nechci vidět!"

Irma, Hay Lin a Taranee odcházejí z bytu Cornelie.
Irma: "Tohle přece není Cornelia. Ta exploze jí musela vlézt na mozek!"
Hay Lin: "Jak jsi mohla říct to s tím ctitelem?"
Irma: "Hej, to byl přece vtip!"
Taranee: "To jo, ale JAK jsi to řekla, bylo urážlivé!"
Irma: "Tak vy jste se na mě domluvily! Vždycky za všechno můžu já!!! Dobrá! Tak jistě pochopíte, že se urazím pro změnu já!"
Irma s brekem uteče pryč.

Cornelia zůstala v bytě sama. "NIKDO! Nikdo se neodváží špatně mluvit o mé jediné, velké lásce!" Pak se sama podiví, co to řekla. Napoleon na ní zasyčí a uteče. "Utíkáš, Napoleone? Dobře děláš, protože se cítím divně. Cítím se silná! Cítím se tak silná, že těď vím, že to dokážu. Dokážu Caleba proměnit zpátky!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendyta Vendyta | Web | 21. února 2013 v 19:49 | Reagovat

Není to už moc dopodrobna a dlouhé? :-D

2 wilhelminawill wilhelminawill | Web | 28. února 2013 v 14:45 | Reagovat

Jesli ti vádí psát tak dlohé příběhy tak nemusíš ale jinak je to skvělý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama